Hamlet

Austenova „kultovní“ série perokreseb z roku 1922 je vysoce ceněna pro svůj nezaměnitelný styl – černobílé, secesně laděné obrazy, které působí jako vystřižené z divadelní scény i ze (zlého) snu, kombinují jemnou kresbu, dekorativnost a výraz­nou stylizaci s dramatickým kontrastem světla a tmy a podmanivou „gotickou“ symbolikou. Austenovy obrazy neslouží pouze jako doprovod k textu, ale přinášejí i svébytnou interpretaci díla. Austen ve svých ilustracích umně odkrývá různé tematické roviny dramatu a originálně vizualizuje jeho psychologickou a existenciální hloubku, přičemž tak činí způsobem, který předjímá některé moderní pohledy na psychologii shakespearovských postav.Překlad Jiřího Joska, za který získal v roce 2000 Jungmannovu cenu, se v současné době řadí k nejcitovanějším a nejčastěji inscenovaným. Usiluje o rovnováhu mezi věrností originálu a srozumitelností pro dneš­ního čtenáře a diváka, přičemž zachovává sémantickou mnohovrstevnatost díla i bohatost shakespearovské řeči.Slovo a obraz zde vytvářejí harmonický celek, v němž se moderní převod snoubí s výtvarnouoriginalitou a společně zprostředkovávají čtenáři intenzivní literární i vizuální zážitek.